Ve Znamení Štíra

Nová kniha Josefa Rösslera "Ve Znamení Štíra" mapující nejstarší historii českého námořního jachtingu.

"Ve Znamení Štíra"

je název knihy, kterou napsal Josef Rössler, čestný člen Českého Yacht Klubu. Kniha má další dva podtituly: Vzpomínky vnuka Rösslera-Ořovského Z historie českého námořního jachtingu. Světoběžník Ruda Krautschneider ve své předmluvě ke knize Rozáru (autorovo skautské jméno) nazval "Stálicí na českém mořeplaveckém nebi". Autora knihy znáte jistě z článků, které jsou vždy zajímavé a dobře napsané. Mají vždy osobitý styl. Stejně tomu tak je s touto knihou, která vyznívá jako zpověď člověka s bohatým životem. A ten z historie českého jachtingu "ukrojil velký krajíc". Není divu. Je pracovitý, poctivý v popisu všech situací, a také něco pamatuje však jsme měli již před dvěma léty možnost oslavit jeho osmdesátiny. Svůj názor na vlastní minulost i budoucnost vyjádřil takto: "Když se člověk podívá zpět, na svoje předsevzetí a plány, vidí, že jejich největší chybou vždycky bylo, že nebyly dost optimistické. Mohlo se tak splnit daleko více bláznivin."
Začíná krátkou vzpomínkou na svého slavného dědu a na začátky českého jachtingu. Zato první plavbě na moře v roce 1972 je věnováno více stránek. Stejně pestré jsou i ostatní, vždyť každý začátek bývá těžký. A ti, kteří ty "gerojské" doby pamatují, dají autorovi jistě za pravdu, a rádi si budou připomínat svoje zážitky. Každá plavba přináší něco nového a v jejich popisech autor není "suchar". Jenže na dvousté stránce končí "historie" poslední plavbou na prvním Štíru. Znamená to, že se můžeme těšit na pokračování ? Vždyť i ten druhý ŠTÍR už prošel zajímavými situacemi, hodnými Rozárova pera.
Kniha je vyšperkována mnoha fotografiemi a trochou vysvětlivek, které autor nazval fakty. My jachtaři neznáme "dlouhé zimní večery". Nebudu vysvětlovat proč, ale snad se přeci najde chvilka, ve které čtení této knížky určitě potěší. 


Předmluva ke knize od Rudolfa Krautschneidera

STÁLICE NA ČESKÉM MOŘEPLAVECKÉM NEBI
Na mořeplaveckém nebi je mnoho hvězd. Vlastně by se dalo říci, že každý je tu hvězdou. Ale! Komety pronikavě zazáří, a nic po nich nezůstane. Jsou i supernovy. Svítí pronikavě a přilákají svým jasem pozornost. Zazáří a pohasnou. Satelity, které krouží okolo velké hvězdy, také vydávají jas, ale ta velká přitažlivost určuje jejich dráhu.

No a pak jsou tu stálice. Jejich existence na nebi je něčím samozřejmým. Nemají rychlý let komety ani neobvyklost jasu supernovy. Stálice prostě jen jsou. Znám jednu takovou stálici na českém mořeplaveckém nebi. Jmenuje se Josef Rössler, ale všichni mu říkají starým skautským jménem Rozára. Mění se politické systémy, názory, finanční přístupy, mění se všechno, jenom Rozára v současnosti již na Štíru II. vyplouvá z Pod Vyšehradu na moře a zase se vrací zpět. Svítí na našem jachtařském nebi, jak se na stálici sluší. Jako majitel a kapitán na lodi a její údržbě tvrdě pracuje, ale vypadá to, jako kdyby si jenom hrál. Znám ho mnoho let a vždy jsem si jej cenil jako mořeplavce a stavitele plachetnic, ale také jako člověka, který nepodléhá módě a klidně si jde svojí cestou. Říci v dnešní době o někom, že se nezměnil, je lichotka. Ale Josef si na lichotky nepotrpí. Postavil si Štíra a Štíra II. a pluje proto, že plout se musí.

Rozára uplul za život vzdálenost, která by se rovnala asi dvěma obvodům zeměkoule na rovníku – tedy asi 40 tisíc námořních mil. Lidé se rádi na Štíra vracejí, je tam vždy dobrá atmosféra. Věřím, že v této Rozárově knize vás zaujmou příběhy o plachetnicích, moři a přátelství, protože ji napsal osmdesátiletý kluk, který miluje napnuté plachty.

Rudolf Krautschneider

Vydání: 1.
Rok 2008
234 stran
ISBN 978-80-903323-6-2
Brožovaná vazba